Řešili jsme, jak se nejefektivněji dostat do jižního ráje Kuty a nakonec jsem zvolil krajní variantu. Dáme stovku natezko za jeden den a bude.
Jak řekli, udělali. Snídaně na šestou, k velké radosti pana domácího. Odjezd ve tři čtvrté na sedm, rozloučení s Jardou a Kackou, kteří miri přímo na Bali a my s Markétou se s nimi uvidíme na letišti v Denpasaru zatímco A+P až v Praze.
Během půl hodiny jsme našli optimální tempo jízdy (a taky se definitivně probudili) a za mirne teploty 25 se sunuli směrem na jih. Projížděli jsme živou zemědělskou krajinou, především rýžová pole a políčka s chilli. A to jsme se večer dozvedeli ze slovo-nazev ostrova Lombok znamená chilli. V dopravě se objevil nový prvek - v místní dopravě se tu používají male dvoukolacky se stříškou, tazene menšími koníky. Vozí lidi i náklady, je to poprvé, kdy tu vidíme kone. Byt malého, ale tady je vse malé. Po 40 km se silnice dosud rovnobezna zatocila až k pobřeží a do přístavu, kde to vypadalo neindonesky. Detske hřiště, kiosky a bambusova hospůdka působily až neprirozene, jak kdyby to dotovala Unie. Ale nudle byly docela natural a tak jsme na km 45 před jedenáctou měli příjemnou pauzu. Tedy, ehm, až na nepřítomnost piva protože Lombok už je jako většina Indonesie muslimský. Ouško kolem pobřeží dále pokračovalo k pro změnu mistnacke pláži. Kiosky stlucene z prken a bambusu, hory odpadků i bambusové plážové chysky zde vypadaly mnohem přirozeněji.
Přestože se blížilo poledne, úplná oblačnost zatím zdržovala příliv sluneční energie a tak teplota se držela stále na jízdě snesitelne hodnotě. Odbočili jsme do vnitrozemí směr hlavní město Mataram, čímž jsme se současné vystavili docela nepříjemnému západnímu protivetru, který nás zatím drobně trápil z boku.
Po 15 km ale byl čas odbočit. Google Navigation nám našla zkratku, kterou jsme hodlali využít. Byla to asi jedna z nejkrásnějších částí dne. Prasna cesta podle zavlazovaciho kanálu se nakonec zúžila v pesinu pro pěší, kola a motocykly a vydrželo ji to 5 km. Nádherný výlet pro kola, ovšem mít auto a Google navigaci, tak jsem z toho nesvuj. Zkratka ovšem byla malebna. Ryze ve všech stádiích růstu - od prazdne vody až po zrající rostlinky.
Další pauza už byla na asfaltu, prezili jsme i setkání s vesničany se srpy jdoucimi z pole. Napojili jsme se na hlavni cestu a po chvilce sesvisteli do Kuty. V první hospůdce v centru jsme vyresili celodenní pivní absťák a spojili se s Andreou, která tu učí ve skole za nadaci Kintari. Do hospy přijela za krátkou chvíli a stejně tak rychle zajistila i fajn bydlo za 100. Po nezbytne koupelnove relaxac jsem zajistil dopravu na závěr. Místo komplikovane dopravy lodí a cyklodojezdů poletíme z Lomboku na Bali v den našeho odpoledního odletu. Při započtení všech nákladů to ani nevyjde draz než loď. A usetrime min pulden.
Před večeří procházka k plážovém baru, jeden longdrink a vytecna večeře z místního seafoodu. A pak znova na pláž do baru. Pěknou tečku pokazil hustý déšť. I kdyz... dnes byl vlastně prvni.
Ujeto 100 km, nastoupáno 650 m.
Žádné komentáře:
Okomentovat