Úpravy itineráře napsaného od stolu pokračují. Bylo by samozřejmě nesmyslné brát převoz rovnou z Bajawy, když následuje úžasný 35 km sjezd k moři.
Byl opravdu skvělý, vyrazili jsme po osmé za tradičně pěkného počasí, vyslali opět tři kilometriky ke křižovatce a dali se doprava směr Aimere. Sjezd 1200 m na 30 kilometrech je pěkný, zvlášť když je po rovnoměrně vystavené nové silnici. Nejprve jsme se mohli kochat výhledy na sopku Imare, po jejímž úbočí jsme jezdili včera. Spoooousta pěkných výhledu, které ovšem komplikovala sopka průběžně se měnícími obláčky. No, jako kdybych ten sopečný striptýz neznal z Chile... Mezitím jsme projížděli bambusový mi lesy které se v nižších polohách proměnily v palmové a banánové plantáže. Opravdu příjemný sjezd se spoustou focení.
Nakonec jsme přistáli na křižovatce v městečku. Bylo to místo srazu, neboť to bylo první místo, kde měli pivo. Na první svátek vánoční dopoledne ustál život. Na silnici téměř nulový provoz a všechny bambusové obchůdky byly zavřené. Tady už bylo otevřeno a pivko měli. Byli jsme ty jen čtyři s Arnoštem a Pavlou, nicméně jsme neztráceli čas a vydali se hledat transfer. Ještě než jsme něco započali, oslovil nás mladík na motorce pěknou angličtinou, zda něco nepotřebujeme. A tak jsme skončili v sousedním krámku, u něhož parkoval nakladacek optimální velikosti. Vyvolávací cena ovšem byla vysoká (1,5 mil = 3000 Kč), po chvíli vyjednávání jsme se pro pracovali na 0.9 M z naší strany, ovšem nabídka končila na 1M. Vrátili jsme se k našemu obchůdku a zkusili vyhledat řidiče k uplne stejnému nakladacku tam parkujícimu. Vyvolávací cena byla 1 M, dohodli jsme se na 0,75.
Prima, čas na oběd a na pláž. V nedalekém warungu měli skvělé nudle s kari a pečeným kuřetem a potom už byl čas na koupání. Zdejší zátoka je bohužel znehodnocena ústím velké řeky, která přináší spoustu kalu., takže blankytná modř se mění na šedohnedou. Ale zase to povznáší vyhlídka na sopku Imare, která se vypíná přímo nad zálivem. Po odjezdu ve 3 odpo jsme se ještě na sopku dlouho dívali z korby nakladacku.
Cesta na korbě byla podobná té minulé, serpentiny, džungle a vesničky, ale tentokrát jsme dojeli za světla. Zastavili jsme u hotelu Rima, který se nakonec stal naším útočištěm.
Ujeto: 43 cyklm, nastoupáno 150 m.
Žádné komentáře:
Okomentovat